{"id":19,"date":"2026-01-12T21:47:28","date_gmt":"2026-01-12T20:47:28","guid":{"rendered":"https:\/\/museumretz.at\/wp\/cz\/?page_id=19"},"modified":"2026-01-12T21:47:38","modified_gmt":"2026-01-12T20:47:38","slug":"muzeum","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/muzeum\/","title":{"rendered":"Muzeum"},"content":{"rendered":"\n
\n
\n

Historie muzea<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Na z\u00e1klad\u011b v\u00fdnosu starosty  Vincenta W\u00fcrtha na\u0159\u00eddil radn\u00ed protokol\u00e1\u0159, Jan Baptista Gei\u00dfler, v roce 1833 obnovit v prostoru jedn\u00e9 z m\u00edstnost\u00ed radni\u010dn\u00ed v\u011b\u017ee (3. podla\u017e\u00ed s ark\u00fd\u0159em) m\u011bstskou zbrojnici, kter\u00e1 byla do t\u00e9 doby um\u00edstn\u011b v Nalbersk\u00e9 v\u011b\u017ei na ji\u017en\u00ed stran\u011b m\u011bsta. Protokol\u00e1\u0159 popsal a katalogizoval dostupn\u00e9 expon\u00e1ty a tento po\u010din je pova\u017eov\u00e1n za po\u010d\u00e1tek form\u00e1ln\u00edho zalo\u017een\u00ed muzea Retz. Protokol\u00e1\u0159 se tak stal zakladatelem tzv. \u201eAntikenkammer – Sb\u00edrky staro\u017eitnost\u00ed\u201c prvn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho muzea v Doln\u00edm Rakousku.<\/p>\n\n\n\n

Johann Baptist Gei\u00dfler, narozen\u00fd roku 1784 v Brn\u011b, p\u016fsobil od roku 1810 ve m\u011bst\u011b Retz jako tiska\u0159, ale tohoto povol\u00e1n\u00ed se vzdal rok pot\u00e9, co se stal m\u011bstsk\u00fdm p\u00edsa\u0159em. Gei\u00dfler je tak\u00e9 zakladatelem \u201eKroniky m\u011bsta Retz – Gedenkbuch der Stadt Retz\u201c a je vyobrazen na jedn\u00e9 z velmi dob\u0159e zachovan\u00fdch olejomaleb v Muzeu Retz, jako zakladatel muzea a prvn\u00ed kronik\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n

Sb\u011bratelsk\u00e1 \u010dinnost se soust\u0159edila p\u0159edev\u0161\u00edm na \u201ez\u00e1kladn\u00ed rysy romantick\u00e9ho obdob\u00ed biedermeieru\u201c (Retzer Heimatbuch, II. svazek, S.378) Sb\u011bratel\u00e9 shroma\u017e\u010fovali obl\u00edben\u00e9 p\u0159edm\u011bty b\u011b\u017en\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho \u017eivota, aby je zachovali pro dal\u0161\u00ed generace. [Mehr \u2026]<\/p>\n\n\n\n

Po smrti kronik\u00e1\u0159e Gei\u00dflera byla tzv. \u201eAntikenkammer \u2013 Sb\u00edrka staro\u017eitnost\u00ed\u201c spravov\u00e1na a\u017e do roku 1848 starostou Josefem M\u00f6\u00dfmerem a n\u00e1sledn\u011b upadla v zapom\u011bn\u00ed. Syn Josefa M\u00f6\u00dfmera, Anton\u00edn, se ke sb\u00edrce roku 1874 vr\u00e1til, znovu ji katalogizoval a stal se anga\u017eovan\u00fdm sb\u011bratelem.<\/p>\n\n\n\n

V letech 1890 a\u017e 1907 muzejn\u00ed sb\u00edrky spravoval starosta Alois Richter a za jeho p\u016fsoben\u00ed byly p\u0159esunuty do nov\u011b vybudovan\u00fdch prostor budovy po\u0161ty (dnes hlavn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d.p.13). Starosta Richter sb\u00edrky roz\u0161\u00ed\u0159il o prehistorick\u00e9 n\u00e1lezy, z\u00e1rove\u0148 byl i zn\u00e1m\u00fdm numismatikem a jeho rozs\u00e1hl\u00e1 sb\u00edrka minc\u00ed a medail\u00ed se dodnes nach\u00e1z\u00ed v m\u011bstsk\u00e9m archivu.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00edm ze starost\u016f m\u011bsta Retz, kte\u0159\u00ed se pod\u00edleli na spr\u00e1v\u011b muzea, byl v letech 1907 \u2013 1934 Karl M\u00f6\u00dfmer. Je pova\u017eov\u00e1n za zakladatele vlastiv\u011bdn\u00e9ho odd\u011blen\u00ed a roz\u0161\u00ed\u0159il s pomoc\u00ed odborn\u00edka, pana Alexandera Sackla i prehistorickou sb\u00edrku. Krom\u011b toho zalo\u017eil rozs\u00e1hlou sb\u00edrku pam\u00e1te\u010dn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f z prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 byla n\u00e1sledn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ena o expon\u00e1ty zap\u016fj\u010den\u00e9 z Vojensk\u00e9ho historick\u00e9ho muzea a v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed byla vystavena v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m s\u00e1lu radnice pod n\u00e1zvem \u201eMuzeum v\u00e1lky\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Mezi l\u00e9ty 1925 \u2013 1942 se stala muzejn\u00ed agenda p\u0159edm\u011btem z\u00e1jmu prof. Rudolfa Resche. Jeho snahy se soust\u0159edily na zat\u0159\u00edd\u011bn\u00ed a ur\u010den\u00ed geologick\u00fdch a paleontologick\u00fdch expon\u00e1t\u016f. V\u00fdznam m\u011bstsk\u00e9 sb\u00edrky p\u0159ibl\u00ed\u017eil d\u00edky cel\u00e9 \u0159ad\u011b publikac\u00ed i \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti.<\/p>\n\n\n\n

Po n\u011bm se o sb\u00edrky za\u010dal starat jeho synovec, Anton\u00edn Resch. \u201eObdob\u00ed n\u00e1rodn\u00edho socialismu p\u0159ineslo do muzea chaos. V\u00fdstavn\u00ed prostory v budov\u011b po\u0161ty byly p\u0159em\u011bn\u011bny na m\u00edstnosti slou\u017e\u00edc\u00ed p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016fm re\u017eimu, velkolep\u00e9 vitr\u00edny rozbity a expon\u00e1ty uskladn\u011bny v budov\u011b star\u00e9 spo\u0159itelny. V t\u00e9to budov\u011b tak\u00e9 do\u0161lo ke snaze obnovit celou v\u00fdstavn\u00ed expozici. Av\u0161ak i kv\u016fli pokra\u010duj\u00edc\u00ed v\u00e1lce zbylo ze sb\u00edrek pouh\u00e9 torzo. S p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se frontou ukryli m\u00edstn\u00ed patrioti dle jejich n\u00e1zoru nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed a nejcenn\u011bj\u0161\u00ed expon\u00e1ty, ale i tato bezpe\u010dnosnt\u00ed opat\u0159en\u00ed se uk\u00e1zala jako zbyte\u010dn\u00e1. I neukryt\u00e9 expon\u00e1ty se zachovaly v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e.\u201c (Anton Resch, Zur Wiederer\u00f6ffnung des \u00e4ltesten Heimatmuseums Nieder\u00f6sterreichs. Wochenblatt f\u00fcr das Viertel unter dem Manhartsberg, Nr. 44, 1.11.1947)<\/p>\n\n\n\n

Anton Resch a vedouc\u00ed kulturn\u011b-v\u011bdeck\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Dolnorakousk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea, Dr. Rupert Feuchtm\u00fcller, v\u0161echny expon\u00e1ty po v\u00e1lce nov\u011b zat\u0159\u00eddili, aby mohly b\u00fdt vystaveny v prostor\u00e1ch m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho s\u00e1lu radnice, kam bylo muzeum v t\u00e9 dob\u011b p\u0159esunuto. V roce 1948 n\u00e1sledovalo znovuvystaven\u00ed vlastiv\u011bdn\u00fdch a prehistorick\u00fdch sb\u00edrek v b\u00fdval\u00e9m m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9m \u0161pit\u00e1le.<\/p>\n\n\n\n

M\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd \u0161pit\u00e1l<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

P\u016fvodn\u00ed \u201e\u0160pit\u00e1l pro chud\u00e9\u201c a s n\u00edm souvisej\u00edc\u00ed nadace hrabat z Hardeggu byly zalo\u017eeny ji\u017e v roce 1279 \u2013 tehdy se \u0161pit\u00e1l nach\u00e1zel v bl\u00edzkosti kostela. Roku 1467 n\u00e1sledovala pozdn\u011b gotick\u00e1 p\u0159estavba kaple stoj\u00edc\u00ed u m\u011bstsk\u00e9 hradby vedle tzv. Znojemsk\u00e9 br\u00e1ny a do nov\u00fdch prostor byl \u0161pit\u00e1l p\u0159esunut. D\u00edky nadaci a \u010detn\u00fdm z\u00e1v\u011btem do\u0161lo k n\u00e1r\u016fstu majetku \u0161pit\u00e1lu, kter\u00fd zahrnoval nejen \u0161pit\u00e1ln\u00ed d\u016fm a kapli, ale i h\u0159bitov, pole, louky, les a vinohrady. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce n\u00e1sledovala barokn\u00ed p\u0159estavba kaple, kter\u00e1 byla roku 1798 v d\u016fsledku josef\u00ednsk\u00fdch reforem uzav\u0159ena. Posl\u00e9ze slou\u017eila jako divadeln\u00ed s\u00e1l, spo\u0159itelna, s\u00e1l obecn\u00ed rady a \u0161kola. V p\u0159ilehl\u00fdch budov\u00e1ch kaple se v t\u00e9 dob\u011b nach\u00e1zel do\u010dasn\u00fd byt m\u011bstsk\u00e9ho p\u00edsa\u0159e, vojensk\u00e1 nemocnice, v\u011bzen\u00ed, archiv a obecn\u00ed kancel\u00e1\u0159. Od roku 1948 byly v prostor\u00e1ch m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho \u0161pit\u00e1lu vystaveny sb\u00edrky m\u011bstsk\u00e9ho vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea. Cel\u00fd komplex budov se i p\u0159es jeho pohnut\u00fd osud stal d\u00edky kompletn\u00ed rekonstrukci v letech 2003\/2004 vyu\u017e\u00edvan\u00fdm objektem a zaz\u00e1\u0159il v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se. Nadace p\u016fvodn\u00edho m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho \u0161pit\u00e1lu se zachovala dodnes a z v\u00fdnos\u016f majetku zahrnuj\u00edc\u00edho 53 ha vinohrad\u016f, les\u016f a pol\u00ed jsou podporov\u00e1ni chud\u00ed a pot\u0159ebn\u00ed obyvatel\u00e9 m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n

Budova m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9ho \u0161pit\u00e1lu<\/strong><\/h2>\n\n\n\n

Hrab\u011b Michael von Haidburg nechal roku 1467 nov\u011b zbudovan\u00fd \u0161pit\u00e1ln\u00ed kostel a vedlej\u0161\u00ed budovu \u0161pit\u00e1lu  za\u0159\u00eddit v pozdn\u011b gotick\u00e9m stylu. Kaple, jej\u00edm\u017e patronem jsou sv. Jan K\u0159titel a Jan Evangelista, m\u011bla  hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 a dva vedlej\u0161\u00ed olt\u00e1\u0159e (zasv\u011bcen\u00e9 sv. Janu K\u0159titeli, sv. Janu Evangelistovi a sv. Al\u017eb\u011bt\u011b).  Do roku 1559 se vedle kostela u Znojemsk\u00e9 br\u00e1ny nach\u00e1zel i \u0161pit\u00e1ln\u00ed h\u0159bitov. Po t\u011b\u017ek\u00e9 dob\u011b str\u00e1d\u00e1n\u00ed v pr\u016fb\u011bhu t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky n\u00e1sledovaly opravy a vylep\u0161en\u00ed kosteln\u00ed klenby, stejn\u011b jako kompletn\u00ed barokn\u00ed p\u0159em\u011bna (zvon, nov\u00e1 okna, sakristie, kosteln\u00ed lavice, d\u0159even\u00e1  kosteln\u00ed v\u011b\u017e se \u0161indely, varhann\u00ed rejst\u0159\u00edk i mal\u00e9 varhany). Ka\u017edou sobotu se konala m\u0161e pro osazenstvo \u0161pit\u00e1lu. M\u0161e pro ve\u0159ejnost byly slaveny na sv. Jana a sv. Al\u017eb\u011btu. Po uzav\u0159en\u00ed kaple  a n\u00e1sledn\u00e9m prodeji za\u0159\u00edzen\u00ed slou\u017eil tento prostor jako divadeln\u00ed s\u00e1l, spo\u0159itelna a s\u00e1l obecn\u00ed rady. V letech 1732 \u2013 1875 se v budov\u00e1ch \u0161pit\u00e1lu nach\u00e1zela m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 \u0161kola. Vedle toho slou\u017eily \u010d\u00e1sti budovy do\u010dasn\u011b jako byty m\u011bstsk\u00e9ho p\u00edsa\u0159e a \u0161koln\u00edka, vojensk\u00e1 nemocnice, v\u011bzen\u00ed nebo archiv. N\u00e1sledn\u011b zde byla um\u00edst\u011bna v letech 1752 \u2013 1940 obecn\u00ed kancel\u00e1\u0159 a od roku 1948 byla budova vyu\u017e\u00edv\u00e1na pro prezentaci sb\u00edrek vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea.<\/p>\n<\/div>\n\n\n\n

\n
\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
Johann Baptist Gei\u00dfler, 1784 -1844<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
\u201ePokladnice\u201c, tituln\u00ed strana<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
Alois Richter<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\"\"\n\t\t\t\n\t\t\t\t\n\t\t\t<\/svg>\n\t\t<\/button>
M\u011bstsk\u00e1 nemocnice, historick\u00fd pohled, sklen\u011bn\u00e1 malba<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Historie muzea Na z\u00e1klad\u011b v\u00fdnosu starosty  Vincenta W\u00fcrtha na\u0159\u00eddil radn\u00ed protokol\u00e1\u0159, Jan Baptista Gei\u00dfler, v roce 1833 obnovit v prostoru jedn\u00e9 z m\u00edstnost\u00ed radni\u010dn\u00ed v\u011b\u017ee (3. podla\u017e\u00ed s ark\u00fd\u0159em) m\u011bstskou zbrojnici, kter\u00e1 byla do t\u00e9 doby um\u00edstn\u011b v Nalbersk\u00e9 v\u011b\u017ei na ji\u017en\u00ed stran\u011b m\u011bsta. Protokol\u00e1\u0159 popsal a katalogizoval dostupn\u00e9 expon\u00e1ty a tento po\u010din je pova\u017eov\u00e1n […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-19","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":20,"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/19\/revisions\/20"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/museumretz.at\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}